Yoda

Joda, Jouda, Joudík, Yoda, Jouďulínek...

Yoda je malý kocour, kterého jsem si přivezla v červenci roku 2017 jako malé kotě, které by mělo být ještě u mámy. Jenže chlap, který měl jeho mámu se ho chtěl co nejdříve zbavit, kdyby jsme si ho nevzali hned, utopí ho (jeho ostatní sourozenci už byli mrtví)...

A tak i s rizikem toho, že je ještě fakt malý a může to mít komplikace, jsem si ho vzala. Krmila jsem ho sunarem (kočičím) s piškoty, potom masem a postupně granulemi. První den byl ustrašený, ale hned druhý den se z něj stal umazlený miláček. Vešel se do dlaně ve které mi často usnul. Vrněl, na tak malé kotě, jako traktor! :D Postupně začal prospívat a dospívat...

Ale je stále opravdu malý, už asi moc nevyroste, to nic ale nemění na tom, jaké je zlatíčko. Tak vnímavou a empatickou kočku jsem ještě neviděla. A ať mi nikdo netvrdí, že kočka miluje jen sama sebe. Tady na tomhle videu je vidět, jak se přede mnou "předvádí" aniž bych  měla cokoli v ruce nebo nějaké lákadlo (třeba pamlsek, hračku, nebo cokoliv jiného). Je to zlato <3